Mladí gembleři..
V posledních třech letech se rozmohl prodej hraček, balených v neprůhledných obalech, kde jsou děti i pomocí televizní reklamy motivovány ke sbíráni čehosi. Ať se jedná o různé koníčky, figurky, nestvůry, vždy musíte nasbírat kompletní kolekci třeba 36 ks. K čemu dochází, a vidím to dnes a denně, i když hlavní boom je asi za námi. Dítě přijde do prodejny, vybere si jeden sáček a doufá. Padesátikoruna, řádně ohřátá z dětské dlaně, skončí v pokladně a dítko ještě na schodech před prodejnou nebo ještě na prodejně sáček rozbalí a ve valné většině případů je zklamáno, že tam ta chybějící postavička není. Okamžitě se z této hračky stává nepotřebný kus plastu, občas si ho nechají na výměnu s kamarády a dítě odbíhá. Odbíhá pro další padesátikorunu a takto se to opakovávalo třeba pětkrát za odpoledne. Kde padesátikoruny bralo, si můžem domyslet. Věřím, že to občas děti svádělo k nekalotám.
Jako obchodník jsem byl postaven před dilema. Reklama hlásí "V každé dobré hračkárně koupíte...!!" Brát toto zboží a být "dobrá" hračkárna, vstoupit do této řeky a podílet se na tomto paskvilu hračkářské loby, která nám vychovává mladé gemblery. A nebo říkat "nemáme", když víte, že taťka vezme auto a pro tyto sáčky si dojede. Vstoupil jsem, a snad se i stydím, ale myslím, že by toto měly řešit orgány a instituce, které jsou nad námi obchodníky. Je dnes velmi moderní ohánět se ochranou dětí, jejich práv apod., ale v tomto případě tyto instituce zaspaly a nekonaly. Jako obchodník bych měl jakýkoliv hit přivítat a prodávat hlava nehlava, ale takto vydělané peníze mi docela dost "smrdí...."
Z.V.